Bílé moře
Bílé moře je v podstatě jeden malý záliv Severního ledového oceánu. Tento záliv má rozlohu zhruba 90 000 km2, což je pro srovnání o 11 000 km2 více než rozloha České republiky. Je to vlastně vnitrozemské moře ležící na severozápadě Ruska na polárním kruhu.
Tvoří ho 3 velké zálivy (Oněžský, Dvinský a Kandalakšský). Na severovýchodě je Bílé moře spojeno úžinou s Barentsovým mořem. Pobřeží Bílého moře je jen málo obydlené. Některé místní rybářské vesnice byly v minulosti velmi prosperující a dodávaly ryby např. carské kuchyni. Svou slávu však již mají za sebou. Dnes jsou to vísky zapadlé v hlubokých lesích se sotva pár desítkami obyvatel. Do některých z nich dokonce ani nevedou cesty a přístup je jen po moři.
Většinou je Karélie (západní pobřeží Bílého moře) vyhledávaná dobrodruhy a cestovateli, kteří hledají divokou přírodu. K nim v posledním desetiletí přibyli i potápěči, kteří začali objevovat půvab a pestrý život pod hladinou Bílého moře. Pobřeží je převážně skalnaté a zalesněné.
Ačkoli maximální hloubka Bílého moře je 330 m, v pobřežních vodách a fjordech dosahuje hloubka jen několika desítek metrů. Teplota vody vystupuje v létě k 10 °C a v zimě pod ledem má -1,7 °C. Celoročně je tedy rozumné potápět se v Bílém moři v suchém obleku. Průměrná letní viditelnost se pohybuje kolem 10 m, avšak v zimě může dosahovat až 40 m. V zimních měsících je Bílé moře pokryté souvislou ledovou vrstvou (odtud jeho název).
Jižní část Bílého moře je potápěčsky málo zajímavá. Jednak je velmi mělká a jednak jsou zde velké říční přítoky, které ovlivňují viditelnost i salinitu. Naopak Kandalakšský záliv na severozápadě, který je nejhlubší částí Bílého moře, je potápěči vyhledávaný.
Přesněji řečeno pobřeží v okolí Kandalakšského zálivu, které je podobně jako pobřeží většiny severní Evropy rozeklané tisíci fjordy, poloostrovy a ostrovy. Velká část bělomořského pobřeží jsou chráněné přírodní rezervace s neprostupnými lesy a množstvím jezer.
Severská příroda se od té naší středoevropské nijak zvlášť neliší. Nenajdete zde žádné exotické rostliny, ale překvapí vás např., jak jsou stromy tenké. Na první pohled to vypadá, jako by ty hluboké lesy vysázel někdo v nedávné minulosti. Důvodem je velmi tuhá zima. Letokruhy dřeva jsou blízko u sebe a i staré stromy působí na pohled jako mladé a tenké. Podmořský svět Zajímavý kontrast k přírodě na souši představuje podmořský svět.
Bílé moře je jako všechna chladná moře velmi produktivní a bohaté na život. Ten zde není soustředěn na korálových útesech jako v teplých mořích, ale je rozptýlen rovnoměrně.
Chaluhy rostou převážně v mělkých vodách, kam dosvítí sluneční světlo, které potřebují k fotosyntéze. Jak s hloubkou voda absorbuje jednotlivé spektrální složky světla, využívají chaluhy rostoucí v různých hloubkách k fotosyntéze různá barviva.
Díky tomu mají v různých hloubkách různé zbarvení. Z živočichů jsou v Bílém moři velmi početně zastoupeny sasanky a drobný bezobratlý život.
Mezi sasankami mívají útočiště krabi a na listech chaluh i na písečném dně můžeme pozorovat mořské hvězdice velikostí od několika milimetrů až po desítky centimetrů.
Z ryb jsou nejvíce zastoupeni vlkouši, tresky, mečitky a ropušnice. Z mořských savců můžeme v Bílém moři pozorovat běluhy a tuleně.